Předvánoční...

Nějak na mě doléhá celá předvánoční atmosféra. Je to možná tím, že když se jen tak poflakuju městem, všude kolem jsou vánoční trhy.

Vánoční trhy, medovina, takové ty vanilkové roury se skořicí, spoustu třpytivých věcí a spousta lidí, co vypadají děsně šťastně a spokojeně.

Dneska jsme byli venku s Fronémou. Potřebovali jsme ještě nějaké dárky, tak jsem se vykašlal na trochu školy a šli jsme. I ti zmrzlí stánkaři vypadali vlastně hrozně spokojeně. Fronéma si myslí, že bych si měl s Františkem promluvit. Stejně jako brácha. Anebo mu dát záminku, aby mohl začít on.

Prý ale nemám nechávat otevřené nějaké fekální gay porno s kníratými černými trpaslíky na notebooku. Že to by mohlo vypadat blbě. A vy si tady určitě taky myslíte, že bych s ním měl promluvit. Skoro si řákám, že neexistuje ani jeden člověk, co by podporoval moji mírnou zbabělost?

O víkendu se mě otec ptal, kdy už konečně přestanu blbnout s tím veganstvím, že mi to stejně v ničem nepomáhá, že vypadám pořád stejně. Nevěděl jsem, co mu na to mám odpovědět, tak jsem radši jen zamumlal něco o tom, že mě přestávají bolet kotníky a kolena a že mi je líp. Ani ke konfrontaci s ním jsem se neodhodlal. Ani když říkal, že stejně všichni vegani jsou levičáci, buzny, sluníčkáři nebo hipíci.

A František před chvílí vylezl ze sprchy. S mokrými vlasy a v pyžamu. Takže sedí pár metrů ode mě, voda mu kape na košili a já nemůžu vstát z postele, protože by to bylo z jistých důvodů takové divné. A on se se mnou chce ještě dneska dívat na Big Bang Theory. Co s tím má dělat? Fronéma říkala, že přesně tohle je jedna ze situací, kdy se máme přiopít a mám něco zkusit.

Jenže jak přemýšlet, když veškerá kapacita je spotřebovaná na to, abych nevstal, nedošel k němu a nepolíbil ho?

No. Možná si aspoň o Vánocích trochu pročistím hlavu, když nic jiného. Držte mi palce.