Veganské Vánoce na koleji

Ahoj všem! Koukal jsem se na svoje starší články a je to docela monotematické, pořád samý František, František a pro změnu zase František.

Tak jsem se rozhodl, že to musím proložit něčím jiným. O víkendu jsme slavili narozeniny babičky z otcovy strany, takže tam samozřejmě byl i on, měl spoustu nenápadných hnusně rýpavých poznámek, co mě fakt netěšily, ale zase jsem si užil chvilku s bráchou a prarodiči. A fotra jsem víceméně úspěšně ignoroval. Takže docela pohoda.

A nějakou dobu s mámou řešíme, co jako má péct na Vánoce, abych to jedl taky. Tak jsme se domluvili, že vyzkoušíme (nebo spíš máma vyzkouší) veganské perníčky. Našli jsme recept a včera mi máma volala, že se povedly a jsou fakt dobré a není ani poznat, že by s nimi něco bylo. To je od někoho, kdo celý život vařil poctivě tradičně česky docela dost velká pochvala. Není poznat, že by s nimi něco bylo.

Docela se těším. Udělám si trochu předvánoční radosti a nějaké si odvezu na kolej, protože budeme mít před Vánoci ještě kolejní Vánoce. Já, František a Fronéma. Druhá spolubydlící už tady prakticky nebydlí, přespí tady asi tak jednou za čtrnáct dní, ale už tu nemá skoro žádné věci. A ještě se možná přidá někdo z kamarádů, ale bude to spíš takové komorní.

Budeme mít asi nějaké houby se salátem a Fronéma prý přichystá nějaké překvapení. Už mám zabalené dárky. František sežene nějaké větve do vázy místo stromečku. A mám koupenou velkou zásobu dobrého vína.

Ne že bych měl nějaké temné úmysly.

Možná ale přece jen trochu jo. A vidíte? Článek, co neměl být o Františkovi, zase končí tím že vymýšlím, jak do něj a do sebe vpravit dostatečné množství alkoholu. Takže raději končím, abych nesepsal zase nějakou ódu na to, jak děsně sexy je, když se učí a ohryzává u toho tužky.