Mikrobická společnost taky společnost...

Tak jsem si říkal, že se po prázdninách docela těším do školy. Protože ty prázdniny mi přišly strašně dlouhé, hlavně taky proto, že jsem se tak trochu stresoval. A taky kvůli tomu, že mi bylo vedro a spoustu dní jsem nemohl skoro nic dělat a nutil jsem se do nějaké aktivity.

Většinu září jsem procvičil. Buď kvůli tomu, že jsem měl nervy, co provedu s Františkem, anebo kvůli tomu, že jsem měl hlavu plnou endorinů a potřeboval jsem se trochu uklidnit. Nedokážu totiž moc dobře přemýšlet. Normálně mám vypnuto. Když koukám na monitor, můžu se soustředit tak dvě minuty a pak zjistím, že jen tak čumím a usmívám se. Ne že by mi to vadilo. Je to super. Akorát nechci, aby si František myslel, že jsem zdementněl. Tak jsem tak trochu zintenzivnil "běhání" a další cvičení, protože potom se aspoň můžu chvilku soustředit.

Ale do školy jsem se těšil. Včera a předevčírem. Seděl jsem vedle něj. A občas dokonce i vnímal něco z toho, co nám říkali vyučující. Ale dneska jsem se probudil a skoro nemohl dýchat. Mám teplotu a vypadám strašně. Mluvím, jak když umírám. František mi ještě ráno udělal zázvorový čaj a odvážně se ke mně přiblížil na míň než dvacet centimetrů, takže doufám, že to ode mě nechytne.

Asi jsem to neměl tak přehánět. Teď tady od rána ležím jak chcíplotina a umírám na nějakou chřipku nebo co. Došel mi zázvor. Vypil jsem ho už asi tři litry.

Nedodržel jsem svůj slib, že si na fňukání založím další tajnou rubriku a fňukám tady veřejně. A vůbec, doporučte mi nějaký dobrý film, který by se hodil k mému depresivnímu bezzázvorovému dni.

František se vrátí asi tak v šest a chci se do té doby totiž vyléčit. Takže musím pohnout. Už jsem se pokoušel něco udělat s tím svým nemocně vypadajícím obličejem, ale ještě jsem nedošel tak daleko, abych vlastnil tak účinnou kosmetiku. Ale pořád je mi zle a asi ho chudáka nakazím.

Asi jdu sežrat tu brokolici. Chudák František. Nakazím ho a ještě mu sežeru brokolici. Jsem naprosto dream boyfriend.