Ach ta maminka...

Maminka je akční. Vzala si do hlavy, že když je František mojí největší láskou, prostě musí udělat všechno proto, aby ho přitáhla k nám.

Takže oznámila, že vymyslela veganské pohoštění, zkontrolovala si, jestli kupuje veganské víno (až doteď jsem nevěděl, že existuje neveganské víno, mamka se ve vzdělávání činí), František i já jsme to dostali příkazem a museli jsme dojet.

Tak jsme teda dojeli. Asi jsem nebyl doma pěkně dlouho, protože to v jídelně  vypadalo jako u rodilých veganů. Máma vymyslela asi čtyři pomazánky, z toho jednu rajčatovo-slunečnicovou naprosto výbornou, upekla dort (ano, zhřešil jsem dortem, ale bylo to super!) a koupila vína asi pro osm lidí. Na to že nás bylo pět... Jo, a její přítel s dcerou už jaksi jsou informováni, takže "sestřička" se občas tak nějak potutelně usmívala. Ale máma to obratně svedla na tu dvojku vína, co jí naprosto nelegálně dala.

Musím uznat, že maminka to měla promyšlené. Nalila do nás asi po flašce vína a pak trvala na tom, že František přece nemůže jít tak daleko domů. Že co kdyby se mu něco stalo. Takže jsme pak ještě chvíli leželi v pokoji, co se s námi točil, povídali jsme a bylo to fajn. Teda, povídali jsme tak nějak obyčejně, neřešili jsme nic zásadního. Jo, možná nějaký smysl života jsme řešili, to jo...

A teď jsem se probudil hrozně brzo. Koukám po očku na spícího Františka na gauči a doufám, že ho nevzbudím. Abyste si nemysleli, je to děsná romantika, jak ze spaní slintá na polštář. Nejradši bych mu dal pusu a odnesl si ho do postele. No, ale tak možná v alternativním vesmíru tohle právě dělám, co vy víte!