František, abyste věděli, vůbec není slušný kluk.

Byli jsme s Františkem na čundru.

Ze svého seznamu si po víkendu můžu odškrtnout další věc. Z kategorie ty-blbosti-kterých-se-bojím-tak-že-se-z-toho-nemůžu-nasnídat-bez-nutkání-zvracet.

Je to celkem zvláštní pocit, takové to uvědomění, že vlastně každá vteřina je už neměnná, jakmile je po ní.

Chtěl jsem psát nějaký hrozně hluboký článek.

Přátelé moji milí, onlinoví, asi nevím, co říct.

Jestli jste si mysleli, že jsem se rozložil na kompost a roste ze mě brokolice, tak vás musím zklamat.

Tak se teda taky přidám.

Nevynechal jsem ani jednu přednášku. Zatím, a mám z toho radost. Prostě asi biologie je moje láska. Neodolal jsem a napsal jsem si i jeden předmět, který jsem si zapsat nemusel, a ten je teda fakt zajímavý.

Já vím, nepíšu. Nepíšu sem skoro vůbec, a vy jste přitom tam milí a hodní, že trpělivě čekáte, co za kecy sem zase napíšu. Tak jsem se k tomu konečně dokopal.