Ve čtvrtek se mi podařila fakt super věc.

Jednoho dne, pokud teda se nestane něco naprosto fatálního, jako že třeba zjistím, že sežral poslední brokolici.

Tak jsem si říkal, že se po prázdninách docela těším do školy. Protože ty prázdniny mi přišly strašně dlouhé, hlavně taky proto, že jsem se tak trochu stresoval. A taky kvůli tomu, že mi bylo vedro a spoustu dní jsem nemohl skoro nic dělat a nutil jsem se do nějaké aktivity.

Založil jsem si tajný deník. Jmenuje se to Tajný deníček.

Tak se to asi fakt stalo.

Oukej. Dost bylo přednastavených blbinek. Měl bych psát. V hlavě mám vakuum. A malého trpasličího pandu, co tleská. A běhá zevnitř mojí lebky.

Minulý rok jsem na burčák neměl ani moc pomyšlení, protože ta jeho sezóna nespadala právě do mého nejoptimističtějšího období.

Konečně prší, takže jsem překonal lenost a prokrastinaci a zapnul blog.

Včera jsem byl v aquaparku za bílého dne.

Tak jsem si to konečně pustil. Když už mi to zdejší Hrozně tajná doporučuje, jako ideální film ke sbalení Františka.