Asi by mě někdo měl praštit něčím po hlavě... Už nějakou dobu si píšu s jedním klukem. Budu mu říkat třeba Forest, protože je tak trochu hipík a dochází mi použitelná jména na F.

Tak jo. Myslel jsem si, že už začínám být trapný, ale mé ctěná fanynka (já mám fanklub!) Eithné mě přesvědčila, že zase tak trapný nejsem.

Mohlo by se zdát, že se veganskými humory vyhýbám naprosto zásadním otázkám života, vesmíru a vůbec. Třeba tomu, že můj spolubydlící je naprosto dokonalý člověk, který mi způsobuje tak šedesát dva tisíc pět set osmdesát dva divokých snů denně.

Na koleji je prázdno. Fronéma odjela domů. František odjel na víkend do Jizerek. Tak tady můžu pařit.

Tak jo.

Včera měla Fronéma narozeniny. Tak jsme to museli oslavit.

Raduš se tady tak hezky piplala se svou výzvou, tak ji v tom nemůžu nechat samotnou. A pokusím se taky o něco takového.

Fronéma mě potěšila.

Přemýšlení bolí. Přemýšlel jsem dost dlouho, jak bych si mohl pomoct, protože přece jen nechci skončit na psychiatrii.

Maminka je akční. Vzala si do hlavy, že když je František mojí největší láskou, prostě musí udělat všechno proto, aby ho přitáhla k nám.