Článek Poruchy příjmu potravy
Komentáře k článku: Poruchy příjmu potravy
lvice: Já mám jídlo moc ráda. Vždycky mi chutnalo a vždycky jsem hezky papala. Ráda peču. To mě baví. A když musím jíst sama, tak si k tomu pustím něco na YT. Ňákou blogerku blbinku nebo u toho koukám z okna jak starý báby. Večer k filmu si občas připravím salát s nějakým dobrým sýrem a to je teprve slast. Vždyť jídlo je dobrý!
fluffy-vegan: Když já nemám problém s tím, že by mi nepřišlo dobré, ani to není vegan vs. nevegan, jen že mě prostě nebaví to jídlo, co už znám... Když vymýšlím něco nového, tak to docela jde, ale jinak je to o ničem.
lvice: Jo tak. Tak to je prokletí veganů. Sorry 
Můžou toho jíst tak málo, že těžko vymýšlet pořád něco nového. I všežravec má problém s tím, co furt vařit. Teď třeba koukám na zapečený květák. Je to sice se sýrem a s mlékem, ale tak ty si tam prdneš sýr bez sýra a mlíko bez mlíka 
lvice: A tady v tom případě se nejedná o žádnou poruchu příjmu potravy, nýbrž o nedostatek fantazie a možná i lenost a zmlsanost.
fluffy-vegan: Ono to není veganstvím. S Filipou jsme řešili, jestli by mi klasická strava pomohla, a došli jsme k tomu, že ne. Že mi pomůže u jídla hlavně společnost. Ono to je složitější, ale opravdu dělám blbosti a mám s jídlem spoustu problémů, asi je nedokážu úplně výstižně popsat, ale s tím hladověním to bylo fakt extra blbost.
hroznetajne: Tak já to mám naopak. Jím neustále a je jedno, jestli jsem sama. Někdy jím možná až moc, mám problém spíš s množstvím a různými nechutnými kombinacemi. A vůbec ze všeho nejvíc miluju všechno s cukrem a samozřejmě všechno nezdravý. Ne, že bych jedla jenom tak, to ne. Jím v podstatě všechno, ale asi bych nebyla schopná vzdát se třeba pečiva, sladkého nebo se smetanou. Každé omezení v jídle mě nutí se na to, co jsem si zakázala, strašně moc soustředím. Takže když si zakážu třeba čokoládu, druhý den už z principu sním celou tabulku, protože prostě musím 
. A jestli tohle není porucha, tak nevím. Já jím všechno. Vážně snad úplně všechno. A děsně ráda. A to je můj konec.
Ale ten stav, že mě jídlo zdržuje a omezuje, taky někdy mívám. Celý den i nejím, protože se mi prostě nechce to řešit, protože se tím, co budu jíst, zabývám denně. Kdybych byla veganem, byla bych neskutečně vzteklá, protože bych jídlo musela řešit ještě o něco víc a nemohla bych si dát to, na co mám chuť. A já mám samozřejmě chuť vždycky na hranolky a spol. Takže obdivuji každého, kdo se ve změně jídelníčku najde a dokáže to dodržovat. Já mám v tomhle strašně slabou vůli.
fluffy-vegan: Hranolky jsou většinou vegan. 
Já mám co jíst, je toho spousta a dává mi to smysl, vlastně i víc, než předtím. V myšlenkovém experimentu jsem došel k tomu, že na nevege stravě bych měl ten problém ještě větší...
wien n: Hm, taky jsem ted par dni nejedla vubec a ted ziju na jednom smoothie za den. A to jsem varivala kazdej den, ted uz jsem tri tydny do kuchyne nepachla. Aspon je porad cista. 
Kdybych bydlela tam kde Ty, budem jist spolu. 
Lvici neposlouchej, prej muzem toho jist tak malo, ze neni co noveho, to urcite. Problem masozravcu je, ze nemaji ani paru o tom, co vlastne vsechno muzeme jist. ) O vecech, co bezne varim, nikdy neslyseli.
fluffy-vegan: Tak to můžem aspoň soutěžit, kdo si zaslouží větší ránu.
Právě, skoro sto tisíc jedlých rostlin, z toho se dá něco hezkého vymyslet. Taky jsem musel několikrát vysvětlovat, co je třeba tempeh.
lvice: Problém veganů je v tom, že si myslí, že všežravci žerou jenom maso a nic jinýho neznaj 
fluffy-vegan: Jo, já moc dobře vím, co jsem všechno požral. A většinu z toho s nějakými úpravami můžu stejně i teď.
rebarbora: Hm, já mám přesně opačný problém - mně dělá problém jíst před lidmi, nebo minimálně před lidmi, které moc neznám 
Takový menší pozůstatek mé počínající anorexie v pubertě, kdy jsem měla pocit, že jakmile budu jíst před ostatními, automaticky to ze mě dělá tlusté prase
fluffy-vegan: Zase to z tebe nemůže udělat tlustější prase než jsem já.
Ok, měl bych přestat dělat blbé vtipy.
tlapka: Já mám totéž s filmy - samotnou mě prostě nebaví. Ale s tím (nebo spíš bez nich ) se dá docela dobře žít...
Zkušenost s tím nemám. Ale nedávno o podobném tématu psala Chiara, možná by tě v jejím článku něco mohlo inspirovat. 
fluffy-vegan: Tak to já si je pustím, když jsem nemocný.
Díky, podívám se po tom.