Komentáře k článku: Jak jsem to řekl mámě
zlomenymec: *palec* *palec* Máš můj obdiv, protože něco takového říkat mamce po tak krátké době (co o tom víš) vyžaduje fakt mysl borce :)
Teď ještě to říct Františkovi a je to :) I když to možná taky pozná sám, když mu budeš čuchat k vlasům a tak :D
A jen piš, mě to docela zajímá, je to fakt zajímavý :)
fluffy-vegan: Zase tak mi nefandi, to spíš naopak, že jsem nedokázal udržet jazyk za zuby. Prostě jsem o tom hrozně chtěl mluvit. A přiblble jsem se usmíval, takže by to asi stejně brzo prasklo. Takže se teď sice pořád přiblble usmívám, ale aspoň to nemusím tak hlídat.
Hej, já nikomu k vlasům nečuchám, já se jenom naprostou náhodou občas ocitnu na tom správném místě! :D Nechci mu to říkat...
zlomenymec: Přiblble ses usmíval, ale to mohlo znamenat cokoliv, žejo :D
Tak mu to zatím neříkej, ale stejně se to asi jednou dozví *nevi* A asi by bylo lepší, kdyby se to dozvěděl od tebe... ale je to těžký, no :/
fluffy-vegan: Jo, třeba to taky může znamenat, že jsem na fakt dobrých drogách :-)
Na jeden rok mi to přijde jako dost odvazu. Možná si dám novoroční předsevzetí.
iva: Ha! Říkám pořád, že maminky nejsou úplně blbý :-D
Gratuluju *palec*
Ta tvoje úleva byla přímo hmatatelná ;-)
V klidu piš dál. Ber to tak, že je to určitej způsob katarze (a o té my, píšáci, víme dost :-D)
myfantasyworld: Nechápu, jak to ty mamky dělají, že ty věci tuší. *nevi*
Ale je dobrý, že jsi to dokázal říct. *palec*
rebarbora: Páni, máš můj obdiv za odvahu *palec* Maminky jsou v tomhle neskutečný, někdy jako by uměly číst myšlenky, co? *nevi* A určitě piš dál, my jsme tady na osobní výlevy zvyklí a je milé být svědkem podobných životních zlomů :)
damn-girl: Velká gratulace k prvnímu kroku v coming outu! :-) Mamka to vzala naprosto super, takhle by se měl zachovat každý rodič! Určitě si nemusíš připadat jako díte, to bychom tady byli všichni děti! :-D
fluffy-vegan: Bál jsem se, že bude nějak moc smutná nebo tak.
Vždycky když sem něco napíšu, pak přemýšlím, jestli to už není moc soukromí nebo tak :) Tak asi ne.
sayonara: Gratulace ke svěřování a k super mámě! Maminky si asi vždycky spočítají, že udělat, porodit a vychovat další dítě by bylo moc namáhavé. :-)
tlapka: Konec dobrý, všechno dobré. :)
Já jsem ráda, že píšeš. Je zajímavé tvůj příběh sledovat. Za tu chvilku, co jsi tady, jsi toho stihl zažít už docela dost a mrzelo by mě, kdybychom netušili, co se děje dál. :-)
