Jak jsem si zvrtnul kotník

3. listopad 2017 | 07.48 |

Asi karma. Včera odpoledne jsem udělal brownies, abych Fronému sesadil z jejího trůnu a vytvořil iluzi, že dělat dobré věci k jídlu umí každý nýmand.

A bylo to super, povedlo se to, František prohlásil, že je to to nejlepší vánoční cukroví v listopadu. A vypadal děsně potěšeně. Ale jak jsem ochutnával, tak jsem pak měl blbé svědomí, že bych tolik jíst neměl, tak jsem se rozhodl, že zkusím Františka vytáhnout ven a že budeme provádět něco jako variaci na běh. Takové to, kdy "běžím", dokud mi stačí dech nebo mě něco nezačne bolet a pak jdu.

Podél řeky je dobrá cyklostezka a večer je šero, i když je místy osvětlená, takže se tam "sportuje" dobře. Bylo to docela fajn, dokud jsem nezakopl o nějaký šutr. Letěl jsem docela dost, odkutálel jsem se až skoro do řeky. Naštěstí jsem tam nespadl. Ale když jsem se pokoušel vstát, zjistil jsem, že asi budu spát u řeky, což by s Františkem bylo určitě romantické a dokonce to byla i moje druhá myšlenka hned po "ka, to je bolest.

No, a co teď s tím. Za pomoci Františka jsem se nějak vydrápal na cestu a doplazil na lavičku, kde jsme sčítali škody. Takže z toho vyšlo:

  • odřená tvář
  • rozedřená ruka na předloktí
  • několik modřin
  • vymknutý kotník

Řekl jsem si, že zkusím chvíli počkat, jestli to přejde, abych se dostal na kolej, tak jsme tam tak seděli a bylo to super. Jako jsem za to i trochu rád, protože jak jsme tam mrzli zpocení, tak jsme se tak nějak přirozeně dostali docela blízko a měl jsem co dělat, abych se přes tu bolest připitoměle neusmíval. Pak František navrhnul, jestli radši nezavoláme sanitku, protože jsme byli asi tři kilometry od koleje. Nechtěl jsem to vzdát a nechat se odvézt.

Akorát byla fakt zima a kotník se spíš horšil, asi jsem si za to taky částečně mohl sám, když jsem se snažil o pajdání. Tak jsem nakonec podlehl. Zavolali jsme sanitku. František tam na ně se mnou počkal a pak šel zpátky.

Jsem fakt rád, že nezranění civilisti do sanitek nemůžou, protože jsem se v jednu chvíli trochu rozbrečel, prostě kombinace toho všeho. Bylo to divné, ale saniťáci byli v pohodě, ptali se, jak se tam běhá a co jako dělám já, zaujalo je že jsem vegan a ptali se, jestli se na tom dá přežít. Pak bylo docela blbé, jak se mnou měli hromadu práce, přemístit mě a tak.

Nakonec jsem dostal nakázáno tři týdny v klidu a nezatěžovat kotník. Dostal jsem lékařskou zprávu a berle a vezli mě zpátky na kolej. Pak mě vyvezli na vozíčku (!!) až do pokoje. Takže si minimálně týden nezajdu do školy, protože s těmi berlemi jsem rád, když se dostanu na záchod (to je taky operace) a doufám, že se nezabiju ve sprše. Ještěže nemáme tyhle věci na chodbě!

Tak doufám, že to tady se mnou vydržíte, protože když nemůžu do školy, nemůžu cvičit ani nikam chodit, budu muset psát.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Jak jsem si zvrtnul kotník melancholicka 03. 11. 2017 - 10:30
RE(2x): Jak jsem si zvrtnul kotník fluffy-vegan 03. 11. 2017 - 11:11
RE: Jak jsem si zvrtnul kotník hroznetajne 03. 11. 2017 - 12:20
RE(2x): Jak jsem si zvrtnul kotník fluffy-vegan 03. 11. 2017 - 12:40
RE: Jak jsem si zvrtnul kotník myfantasyworld 03. 11. 2017 - 21:07
RE(2x): Jak jsem si zvrtnul kotník fluffy-vegan 05. 11. 2017 - 07:23
RE: Jak jsem si zvrtnul kotník boudicca 03. 11. 2017 - 23:48
RE(2x): Jak jsem si zvrtnul kotník fluffy-vegan 05. 11. 2017 - 07:25
RE: Jak jsem si zvrtnul kotník wien n 06. 11. 2017 - 05:58
RE(2x): Jak jsem si zvrtnul kotník fluffy-vegan 06. 11. 2017 - 08:16
RE: Jak jsem si zvrtnul kotník tlapka 06. 11. 2017 - 21:17